Jedno desetileté výročí Androidu už jsme slavili loni: 5. listopadu 2007 totiž operační systém oficiálně vznikl, respektive veřejnosti byla představena jeho první verze a oficiálně byla ustanovena Open Handset Alliance, která zastřešovala firmy, jež se o rozvoj systému zajímaly.
Teď přichází další desetileté výročí, pro běžného spotřebitele vlastně mnohem významnější: 23. září 2008 byl představen první chytrý telefon s operačním systémem Android. Šlo o přístroj, který je známý především jako T-Mobile G1, právě tento nadnárodní operátor na něj měl exkluzivitu. Zařízení vzniklo u tchajwanského HTC v úzké spolupráci s Googlem a neslo interní označení Dream.
Stroj se nejprve začal prodávat v USA, ale už koncem roku jsme si ho mohli vyzkoušet i u nás a do prodeje se v Česku dostal zkraje roku 2009, takže cesta prvního androidu na náš trh byla vcelku rychlá.
Zařízení to bylo nezvyklé i ve své době, natož z dnešního pohledu. V době vzniku sice smartphony s qwerty klávesnicí existovaly, ale těch s výsuvnou konstrukcí byla menšina a u HTC navíc zvolili hodně netypické řešení: displej se vlastně nevysouval, ale na zvláštním mechanismu tak nějak odklápěl od klávesnice, přičemž část pod displejem (nebo vedle něj, záleží na úhlu pohledu) nadále zůstávala. To bylo z hlediska ergonomie trochu zvláštní, ale na druhou stranu přístroj fungoval vcelku dobře. Třeba klávesnice by ovšem mohla být pohodlnější, byť prostoru dostala dost.
Zvláštností prvních verzí bylo, že text šel zadávat jen za pomoci klávesnice, teprve po aktualizaci systému se objevila i klávesnice virtuální, s níž šlo na telefonu psát i v nerozevřeném stavu. Ovládání systému je dodnes podobné tomu, nač jsme zvyklí z dnešních androidích smartphonů, ale odlišnosti tu jsou. T-Mobile G1 například používal trackball, kterým se dalo pohybovat po obrazovce. Trojici ovládacích tlačítek domů, zpět a menu, kterou vlastně známe i z dnešních smartphonů (jen menu bylo nahrazeno tlačítkem pro multi-tasking), doplňovala ještě tlačítka pro příjem a ukončení hovoru, která jsou už dnes vyhynulým druhem.
Výbavou T-Mobile G1 dnes samozřejmě neoslní, ale je jasným důkazem toho, kam se dokázaly smartphony za deset let posunout. Však posuďte sami: jednojádrový procesor s taktem 528 MHz tu doplňovalo 192 MB RAM paměti a vnitřní paměť měla kapacitu 256 MB. Byl tu sice slot na paměťové karty, ale instalace aplikací na ni nebyla možná. Displej s úhlopříčkou 3,2 palce je na dnešní dobu směšně malý a telefon vlastně kvůli velkým plochám okolo něj z dnešního pohledu hrozně plýtvá místem. Ostatně ani tloušťka 17,1 mm by dnes neobstála. Naopak hmotnost 158 gramů dnes patří k podprůměrným hodnotám, ale na svou dobu bylo HTC Dream docela těžké.
Fotoaparát měl rozlišení jen 3,15 megapixelu a postrádal diodový blesk. Telefon se nabíjel přes miniUSB konektor a v těle přístroje překvapivě chyběl 3,5 mm jack – k tomuto faktu se dnes mnohé smartphony vrací.
Z dnešního pohledu působí celkově T-Mobile G1 vcelku úsměvně. I systém Android, který tu mohl být maximálně ve verzi 1.6 Donut, toho neumí tolik jako dnešní verze. Na druhou stranu třeba po designové stránce je G1 dodnes nezaměnitelným kusem s velmi specifickým a charakteristickým vzhledem (byť za krásný jsme ho nepovažovali), což je něco, co většině dnešních strojů chybí. Telefon byl v prodeji ve třech barevných provedeních: vedle bílé a černé varianty, které si můžete prohlédnout na našich fotografiích, existovala ještě „bronzová“ verze.
Na T-Mobile G1 rychle navázala další zařízení s Androidem, opět nejprve z dílen HTC. Na veletrhu MWC v Barceloně v únoru roku 2009 se představilo HTC Magic, které v Evropě pro změnu zamířilo exkluzivně do nabídky operátora Vodafone (v USA bylo opět u T-Mobilu, v Kanadě v síti Rogers a v Japonsku u NTT DoCoMo). V červnu se v Londýně představilo HTC Hero, což byl první model, který zamířil skutečně na globální trhy a mimo operátorů i do volné distribuce.
I tyto přístroje měly trackball coby alternativní způsob ovládání a chyběl jim onen klasický sluchátkový konektor. I když – speciální edice T-Mobile MyTouch 3G Fender Edition konektor dostala. Ale ta přišla na trh už na sklonku modelového života HTC Magic, v lednu 2010. Tou dobou už existovala celá řada androidích smartphonů od různých značek. Některé z nich jsme vám představili v rámci oslav desátého výročí vzniku samotného systému.
Android 1.0 až 1.1: „Narození“
Android měl svůj oficiální veřejný debut v roce 2008 s Androidem 1.0 – vydáním tak starým, že ani nemělo obvyklé roztomilé kódové jméno. Byl tehdy docela jednoduchý, ale zahrnoval sadu raných aplikací od Googlu, jako je Gmail, Mapy, Kalendář a YouTube, z nichž všechny byly integrovány do operačního systému.
Android 1.5: Cupcake
S vydáním Android 1.5 Cupcake na začátku roku 2009 se zrodila tradice názvů verzí systému Android – verze dostávaly názvy podle oblíbených cukrovinek. Cupcake zavedl řadu vylepšení v rozhraní Androidu, včetně první klávesnice na obrazovce – telefony začaly být s dotykovou obrazovkou. Cupcake také přinesl rámec pro widgety aplikací třetích stran, které se rychle proměnily v jeden z nejvýraznějších prvků Androidu, a poskytl platformu vůbec první možnost nahrávání videa.
Android 1.6: Donut
Android 1.6, Donut, se objevil na světě na podzim roku 2009. Donut zaplnil několik důležitých děr v jádru Androidu, včetně schopnosti operačního systému pracovat na různých velikostech obrazovky a rozlišení. Přidala také podporu pro sítě CDMA, jako je Verizon, které by hrály klíčovou roli v bezprostřední explozi Androidu.
Android 2.0 až 2.1: Eclair
Android 2.0, Eclair, se objevil jen šest týdnů po Donutu, aby pokračoval v krkolomném tempu uvádění Androidu na trh v prvních letech; jeho „point-one“ aktualizace, také nazývaná Eclair, vyšla o pár měsíců později. Eclair byla první verze Androidu, která vstoupila do povědomí hlavního proudu díky původnímu telefonu Motorola Droid a masivní marketingové kampani vedené společností Verizon.
Android 2.2: Froyo
Pouhé čtyři měsíce poté, co přišel Android 2.1, Google naservíroval Android 2.2, Froyo, který se točil převážně kolem vylepšení výkonu pod kapotou. Froyo však přineslo některé důležité funkce, včetně přidání nyní standardního doku ve spodní části domovské obrazovky a také první střípky k hlasovým povelům.
Verze Androidu 2.3: Gingerbread
První skutečná vizuální identita Androidu se začala soustředit na vydání Gingerbread v roce 2010. Jasně zelená byla dlouho barvou maskota robota Androidu a díky Gingerbread se stala nedílnou součástí vzhledu operačního systému. Černá a zelená prosakovala po celém uživatelském rozhraní.
Android 3.0 až 3.2: Honeycomb
Období Honeycomb 2011 bylo pro Android zvláštní dobou. Android 3.0 přišel na svět jako verze pouze pro tablety, která doprovázela uvedení Motoroly Xoom na trh, a prostřednictvím následných aktualizací 3.1 a 3.2 zůstal entitou výhradně pro tablety. Pod vedením nově příchozího šéfa designu Matiase Duarteho představil Honeycomb dramaticky přepracované uživatelské rozhraní pro Android, který kladl důraz na maximální využití prostoru na obrazovce tabletu.
Android 4.0: Ice Cream Sandwich
S Honeycomb fungujícím jako most ze starého k novému, Ice Cream Sandwich – také vydaný v roce 2011 – sloužil jako oficiální vstup platformy do éry moderního designu. Vydání vylepšilo vizuální koncepty představené s Honeycomb a sjednotilo tablety a telefony s jedinou, sjednocenou vizí uživatelského rozhraní.
Androidu 4.1 až 4.3: Jelly Bean
Vydání Jelly Bean z roku 2012 a 2013, která se rozšířila do tří působivých verzí Androidu, vzaly nový základ ICS a učinily smysluplné kroky v doladění. Android byl pro běžného uživatele lákavější. Pomineme-li vizuální prvky, Jelly Bean přinesla první ochutnávku Chytrých karet Google – velkolepého nástroje prediktivní inteligence, který se bohužel od té doby stal oslavovaným zpravodajským kanálem. Poskytl rozšiřitelná a interaktivní upozornění, rozšířený systém hlasového vyhledávání a pokročilejší systém pro zobrazování výsledků vyhledávání obecně.
Android 4.4: KitKat
Vydání KitKat na konci roku 2013 znamenal konec temné éry Androidu. Zaujala zejména světlejší pozadí a neutrálnější zvýraznění s průhledným stavovým řádkem a bílými ikonami. V androidu 4.4 se také vyskytla první verze podpory „OK, Google“, ale výzva k aktivaci handsfree fungovala pouze tehdy, když byla obrazovka již zapnutá a byli jste buď na své domovské obrazovce, nebo v aplikaci Google.
Android 5.0 a 5.1: Lollipop
Google v podstatě znovu vynalezl Android – opět – svým vydáním Android 5.0 Lollipop na podzim roku 2014. Lollipop spustil stále přítomný standard Material Design, který přinesl zcela nový vzhled, který se rozšířil na celý Android, jeho aplikace a dokonce i další Google produkty. Koncept založený na kartách, který byl rozptýlen po celém Androidu, se stal základním vzorem uživatelského rozhraní.
Android verze 6.0: Marshmallow
Ve velkém schématu verzí byl Marshmallow z roku 2015 poměrně malým vydáním Androidu – spíše jako aktualizace 0.1 úrovně než cokoli, co by si zasloužilo plné číslo. Odstartoval však trend, že Google vydává jednu hlavní verzi Androidu ročně – verze vždy obdrží své celé číslo. Nejzajímavějším prvkem Marshmallow byla funkce vyhledávání na obrazovce zvaná Now On Tap.
Android 7.0 a 7.1: Nougat
Vydání verze Nougat v roce 2016 poskytlo Androidu nativní režim rozdělené obrazovky, nový systém pro organizování oznámení podle jednotlivých aplikací a funkci Spořič dat. Nougat také přidal některé menší, ale stále významné funkce, jako je zkratka podobná Alt-Tab pro přepínání mezi aplikacemi. Snad nejdůležitějším z vylepšení Nougatu však bylo spuštění Asistenta Google – který přišel spolu s prvním plně vlastnoručně vyrobeným telefonem společnosti Google, Pixel, asi dva měsíce po debutu verze Nougat.
Android 8.0 a 8.1: Oreo
Android ve verzi Oreo přidal do platformy řadu vychytávek, včetně nativního režimu obrazu v obraze, možnosti odložení upozornění a kanálů upozornění, které nabízejí detailní ovládání toho, jak vás mohou aplikace upozorňovat. Vydání z roku 2017 také obsahovalo některé pozoruhodné prvky, které podpořily cíl společnosti Google sladit Android a Chrome OS a zlepšit zkušenosti s používáním aplikací pro Android na Chromeboocích, a byla to první verze pro Android obsahující Project Treble – ambiciózní úsilí vytvořit modulární základnu pro Kód Androidu s nadějí, že výrobcům zařízení usnadní poskytování včasných aktualizací softwaru.
Android 9: Pie
Čerstvě upečená vůně Android Pie, neboli Androidu 9, zavanula do ekosystému Androidu v srpnu 2018. Nejviditelnější změnou Pie byl hybridní navigační systém gest/tlačítek, který vyměnil tradiční klávesy Androidu Zpět, Domů a Přehled za velké, multifunkční tlačítko Domů a malé tlačítko Zpět, které se podle potřeby objevovalo vedle něj. Pie zahrnoval také některé pozoruhodné funkce produktivity, jako je univerzální systém navrhovaných odpovědí pro upozornění na zprávy, nový ovládací panel digitální pohody a inteligentnější systémy pro správu napájení a jasu obrazovky. A samozřejmě nechyběla menší, ale stále významná vylepšení ukrytá napříč celým Pie, včetně chytřejšího způsobu práce s Wi-Fi hotspoty, vítaného zpestření režimu spořiče baterie a různých vylepšení ochrany soukromí a zabezpečení.
Android 10
Google vydal Android 10 – první verzi Androidu, která odhodila své písmeno a byla známá pouze pod číslem, bez připojené přezdívky s dezertní tematikou a to v září 2019. Nejpozoruhodnější je, že nová verze přináší zcela přepracované rozhraní pro gesta Androidu. Pod kapotou Androidu 10 nalezneme nové nastavení pro aktualizace ve stylu hot-fix, které nakonec umožní rychlejší a konzistentnější zavádění malých, úzce zaměřených patchů. A tato verze má spoustu dalších nenápadně důležitých vylepšení, včetně aktualizovaného systému oprávnění, který uživateli dává větší kontrolu nad tím, jak a kdy přesně mohou aplikace přistupovat např. k údajům o poloze, a také rozšířeného systému pro ochranu jedinečných identifikátorů zařízení.
Android 11
Android 11, představený na začátku září 2020, je docela podstatnou aktualizací Androidu a to jak pod kapotou, tak i na povrchu. Nejvýznamnější změny této verze se týkají ochrany osobních údajů: aktualizace staví na rozšířeném systému oprávnění představeném v Androidu 10 a přidává uživatelům možnost udělovat aplikacím určitá oprávnění – ta, která se týkají přístupu k poloze, přístupu k fotoaparátu a přístupu k mikrofonu – pouze na omezené, jednorázové použití. Android 11 také posouvá oprávnění k poloze na pozadí ještě hlouběji do systému a ztěžuje aplikacím žádosti o taková oprávnění (tím je méně pravděpodobné, že je uživatelé nechtěně aktivují). A představuje novou funkci, ve které aplikace, které byly několik měsíců neotevřené, mohou být automaticky odebrána jejich oprávnění, pokud se aktivně nerozhodnete je znovu autorizovat. Kromě toho Android 11 odstraňuje možnost aplikacím vidět, jaké další aplikace jsou nainstalované v telefonu.
Android 12
Google oficiálně spustil finální verzi Androidu 12 v říjnu 2021 a brzy poté jej začal uvádět na svá vlastní a v té době nově vydaná zařízení Pixel 6 a Pixel 6 Pro. Android 12 představuje největší přepracování rozhraní Androidu od verze Android 5.0 (Lollipop) z roku 2014. Tato verze tehdy představila nový standard Material Design. Android 12 je první, který integruje aktualizovaný a zcela přepracovaný pohled na tento standard – něco známého jako Material You. Dobrou zprávou je, že předchozí cykly upgradu Androidu se ponesou v tom duchu, že se Android 12 pravděpodobně v nadcházejících měsících dostane pomalu na všechna zařízení, která Google nemá pod kontrolou – na zařízení od společností Samsung, Motorola a dalších výrobců třetích stran.
Snad se již brzy budeme moci soustředit na další hlavní verzi Androidu – Android 13 – a to v roce 2022.
23. září 2008 se odehrála důležitá událost: společnosti HTC, Google a mobilní operátor T-Mobile na tiskové konferenci v New Yorku představily první telefon s Androidem, kterým byl, je a bude T-Mobile G1, známý také jako HTC Dream. Představení se událo za velkého zájmu žurnalistů z oboru, neboť se předpokládalo, že novinka bude konkurentem Apple iPhone, který tou dobou začal rychle zaplňovat americký trh. V neděli tedy uplynuly čtyři roky od představení prvního smartphonu s Androidem. Mimochodem hned druhý den po premiéře informoval o T-Mobile G1 – jeden z webů, ze kterého později vznikl Svět Androida – viz T-Mobile G1 – první telefon s Androidem.
Abychom byli přesní: 23. září neviděla veřejnost telefon s Androidem poprvé – předtím byl prezentován na vývojářské konferenci s přelepenými logy jako zkušební vzorek. Historie se začala psát v okamžiku, kdy se HTC rozhodlo vsadit na partnerství s firmou Google, což bylo období, kdy byl pojem “chytrý telefon” spojován s Windows Mobile či BlackBerry. Google naléhavě potřeboval zařízení, které nebude technicky horší než iPhone, a v některých ohledech ho dokonce předčí.
Operační systém Android 1.0 byl první veřejnou verzí open-source operačního systému Google, který do té doby společnost ukázala na několika testovacích zařízeních. Systém se ale poměrně značně lišil od toho, jak byl předveden 23. září 2008, protože byl původně vytvořen pro smartphony typu v té době “klasického” BlackBerry. Z funkčního hlediska sice mohl Android konkurovat iOS, nicméně po stránce vizuální a designové byl o několik krůčků pozadu. To se začalo měnit až s příchodem tabletové verze Androidu 3.0 Honeycomb, z níž se to nejlepší objevilo i v telefonech díky Androidu 4.x Ice Cream Sandwich. Rafinovaný, svěží design lze dnes považovat za dobrý standard a důstojného konkurenta “jablečnému” systému. O úspěchu této platformy svědčí tržní výsledky – podle IDC bylo ve druhém čtvrtletí roku 2012 prodáno 104,8 milionů smartphonů s Androidem, což představuje 68,1% podíl na trhu. Za čtyři roky existence si Android vybudoval velmi silnou pozici, co říkáte?
Stojí mobil za korunu za to? Testujeme T Phone od T-Mobile čtení: 2 minuty ( uložit na později ) čtení: 2 min. uloženo uložit na později 2 min. uloženo
Co dodatečně popřát Androidu k jeho čtvrtým narozeninám? Patrně úspěšné pokračování dobře započaté cesty, další zlepšování uživatelského rozhraní, protože z hlediska funkčnosti a filozofie je systém na velmi dobré úrovni.
Připomeňme si technické parametry HTC Dream/T-Mobile G1, které na tu dobu nebyly výbec špatné:
Procesor: Qualcomm MSM7201A 528 MHz ARM 11 s grafickým jádrem Adreno 130
OS: Android 1.0 (později prodáván s Androidem 1.6)
Interní paměť: 256 MB
Paměť RAM: 192 MB
Velikost telefonu: 117 x 55,7 x 17,1 mm
Hmotnost telefonu s baterií: 158 gramů
Displej: TFT, úhlopříčka 3,2 palce, dotykový, kapacitní, s rozlišením 320 x 480 px (160 dpi), 65 000 barev
GPS: ano
Wi-Fi: 802.11b/g
Bluetooth: 2.0 (A2DP)
Senzory: zrychlení, kompas
Fotoaparát: 3,15 Mpx (2048 x 1536 px), autofokus
Přední kamera: ne
Baterie: 1 150 mAh, Li-ion
Mimochodem na T-Mobile G1 se před časem povedlo rozběhat alternativní ROMku s Androidem 4.0 Ice Cream Sandwich.
Android Ice Cream Sandwich on HTC G1! ROM XDA
Pojďme si nostalgicky zavzpomínat, jak do Česka přišla 3. listopadu 2008 první “gé jednička”. To bylo radosti! ;)
První T-Mobile G1 v Česku
Zdroje: Android Authority a GSM Arena.