Základní pravidla pro vyměření cla a DPH u dováženého zboží ze třetích zemí jsou poměrně snadná. Na internetu však lze najít mnohé odlišnosti, které jsou dané především různou benevolencí takzvaných deklarantů. Deklarantem se v tomto případě rozumí většinou spediční společnost, které jste dodání zboží a jeho proclení svěřili (Česká pošta, DHL apod.).

„Zboží, které přichází na území EU, a tedy i ČR, ze zemí mimo EU, vždy podléhá celním procedurám,“ říká mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. „Aby se mohlo dostat k příjemci, je nutné ho nejdříve v souladu s právními normami EU propustit do režimu volného oběhu. Návrh na propuštění zboží do daného režimu podává příjemce zboží, nebo jím zvolený zástupce, neboli deklarant,“ dodává.

Celní procedury přitom podle mluvčího nevedou vždy k vyměření daní a cla. Záleží zejména na hodnotě zboží. Platí tři základní pravidla:

U zboží do hodnoty 22 eur se neplatí clo, ani DPH. Na zboží v hodnotě od 22 do 150 eur se vztahuje DPH, nikoli clo. Zboží nad 150 eur podléhá clu i DPH.

Celní řízení je přitom zahájeno na návrh deklaranta podáním celního prohlášení vztahujícího se na konkrétní zboží v zásilce. „Celní hodnota zboží je součástí tohoto návrhu a nejsou-li pochybnosti o jejím stanovení, tak není celním úřadem zpochybněna a je akceptována v navržené výši,“ vysvětluje Barták.

Do hodnoty zboží 150 eur, což je pro celní správu „zboží nepatrné hodnoty“, se tedy nemusíte obávat vyměření cla. Nad tuto hodnotu jeho výši určuje opravdu obsáhlý dokument (PDF, ext. odkaz), v němž jsou uvedeny celní sazby pro konkrétní typy zboží. Nás zde bude zajímat položka „Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě“ (kód 8517 12 00) na straně 568. Zde je uvedena celní sazba jako „bez“, tedy nulová. Clo se tedy bez ohledu na hodnotu zboží neplatí.

Jinak je tomu v našem případě s DPH. Zde platí jedna výjimka pro „zásilky zboží mezi soukromými osobami“, kdy se výše uvedená hranice pro vyměření daně posouvá z 22 na 45 eur. „Zásilky zboží mezi soukromými osobami jsou dárkové zásilky odesílané soukromou osobou ze třetí země jiné soukromé osobě, která se nachází ve Společenství, a musí se jednat o dovoz neobchodní povahy,“ uvádí Barták s tím, že oblíbená praxe čínských obchodníků, označení zásilky jako „Gift“ (dárek), není pro celní správu nijak určující.

Při nákupu mobilu ze třetí země tedy prakticky téměř vždy přesáhnete limit pro vyměření DPH, která je aktuálně ve výši 21 procent. Ta se poté počítá nejen z hodnoty samotného zboží, ale i ceny za přepravu a případného cla. Daň poté spočítáte po přepočtení měn podle vzorečku:

DPH = 0,21 × (hodnota zboží + dopravní náklady + clo)

Celkem pak příjemce zaplatí součet případného cla, DPH a částky, kterou si účtuje deklarant za zastupování při celním řízení. Například Česká pošta za tuto službu vybírá paušálně 180 korun. „Poplatek za poskytnutí služeb celní deklarace nestanovuje a nevybírá Celní správa ČR, ale jiný subjekt. Provedení celního řízení ze strany celní správy není zpoplatněno,“ upozorňuje Barták.

Za pochybení zodpovídá deklarant

Výše popsaná pravidla jsou přitom jednotná pro celé Společenství, tedy kromě členů Evropské unie také pro Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Toho si jsou obchodníci ze třetích zemí, v poslední době zejména Číny či USA, vědomi, a v boji o zákazníka tak jsou ochotni nabídnout různé obezličky, jak lidem na daních a clu ušetřit. Pokud se jich však přímo neúčastníte, z pohledu práva jste nepostižitelní.

„Vy jste dluh nezpůsobil, nedostanete žádnou pokutu. Ale ta povinnost zaplatit clo a daň tam samozřejmě je. Za celní řízení zodpovídá vždy ten, kdo má zboží v držení a kdo ho má celní správě předložit,“ odpověděl Barták na přímý dotaz co dělat v případě, že vám deklarant zboží dodal v rozporu s pravidly pro vyměření daně a cla. Zatímco pro soukromé osoby to totiž znamená ušetřené peníze, pro firmy je to velký problém pro správně vedené účetnictví.

„Pokud bychom zjistili, že se na území ČR dostala zásilka, která podléhala platbě cla či daně, budeme tuto částku vymáhat,“ vysvětluje Barták s tím, že celní správa samozřejmě ví o praxi řady internetových obchodů, které zákazníkům nabízejí, ať si sami určí cenu, která má být na průvodních dokladech. „Zároveň víme, že se zákazníci snaží klamat s cenou tak, že pošlou platbu rozdělenou na více částek a snaží se poté výpisem z účtu dokládat podhodnocenou cenu,“ varuje Barták před praxí, kterou řada uživatelů na internetu doporučuje.

„Pokud my na takovou věc přijdeme, tak samozřejmě vymáháme cla a daně zpátky. A vymáháme je po tom, kdo by mohl dlužit, tedy prvně půjdeme po tom, kdo nám měl to zboží předložit,“ uzavírá Barták s tím, že ve většině případů je to právě deklarant, tedy spediční společnost, která vám zboží ze zahraničí dodala.