Souboj, který se vede od začátku obou platforem. Souboj, který rozděluje společnost dva dvě strany. Oba systémy mají své klady i zápory, pojďme se nyní podívat na klady iPhonu.
Tento spor se vede snad od samotného začátku obou platforem. Samozřejmě jsem používal dříve Android než iPhone. Nakousnuté jablíčko na telefonu pro mě byl znak prestiže, bohatství, úspěchu a sám jsem nevěřil, že si někdy nový iPhone pořídím.
Historie
Zabrouzdáme-li tedy do historie a zeptáme se na otázku, zda byl dříve iOS nebo Android, dostaneme se k podobně nejasné otázce, jako zda bylo dříve vejce nebo slepice. Zároveň nám historie pomůže pochopit celou filozofii, a tedy zároveň i všechny výhody a nevýhody obou značek.
Android se objevil už v roce 2003, avšak tehdy se na něm pracovalo jako na softwaru určeném pro digitální fotoaparáty (už víme, kde je chyba). Z této vize však nakonec sešlo a firma stojící za projektem začala své snahy upínat k vytvoření systému, který měl být konkurencí pro tehdejší Symbian a Microsoft Windows Phone. V roce 2005 pak firmu Android koupil Google, který její snahy dotáhl k prvnímu zdárnému konci – tedy první verzi operačního systému Android pro mobilní zařízení. Ta si svou premiéru odbyla v roce 2008 jako open-source řešení, které mělo právě díky své otevřenosti, a tedy faktické instalovatelnosti na jakoukoliv elektroniku splňující hardwarové požadavky, dobýt svět. Tahle vlastnost Androidu samozřejmě přetrvala doteď a je to jeden z hlavních argumentů proč někteří lidé upřednostňují Android před iOS.
To historie iOS je o poznání přímočařejší. Apple jej totiž od prvopočátku vyvíjel s vizí dostat jej na své iPhony. První verze systému iOS, která nesla název iPhone OS, byla vyvinuta na základě počítačového macOS (konkrétně pak s jádrem XNU). Objevila se „již“ v roce 2007 v prvním iPhonu 2G. O rok později pak byl iPhone OS přejmenován na iOS, čehož se drží dodnes. Pokud se ptáte, proč se Apple nevydal stejnou cestou jako Google a nevytvořil open-source systém instalovatelný i na zařízení výrobců třetích stran, odpověď je jednoduchá. Větší otevřenost s sebou přináší nutnost tvorby určitých kompromisů souvisejících s hardwarem. To je v očích Applu cesta k produktům, které nebudou tak kvalitní, jak by být mohly. Je pro něj proto lepší, když (zjednodušeně řečeno) předem ví, pro jaký hardware svůj software vyvíjí. Vývoj všem těmto skutečnostem uzpůsobí tak, aby byl výsledný operační systém ušitý na míru každému zařízení, na které míří. Systém je tak maximálně optimalizovaný. Applu navíc dává jeho postoj celou řadu dalších výhod souvisejících s dodatečnou softwarovou podporou, protože vše může řešit přímo. Rovnou u softwarové podpory zůstanu a řekneme si, že jde o první a jeden z největších důvodů proč zvolit zrovna iPhone.
Softwarová podpora delší než dva roky
Pro mě absolutně největší benefit všech zařízení Apple. iPhony se totiž mohou pyšnit až pětiletou oficiální podporou pro své produkty. To znamená, že pokud si letos koupíte nový iPhone, tak se můžete těšit na velkou aktualizaci systému každý rok po dobu přibližně pěti let. Což je pro mě jako zastánce iPhonů z druhé ruky opravdu důležité.
Rychle dostupné aktualizace systému
Se softwarovými aktualizacemi velmi úzce souvisí i jejich distribuce, která je v případě produktů Apple bleskurychlá. U Applu platí, že jakmile je aktualizace na jeho serverech zpřístupněna, je okamžitě k dispozici všem zařízením po celém světě, se kterými je kompatibilní. Jediným „problémem“ jablíčkářů tak je banalita ve formě pomalejšího prvotního stahování kvůli vytížení serverů Applu. Zatímco u novinkových aktualizací by čekání na ně až tak nevadilo, u aktualizací obsahujících bezpečností záplaty je jejich rychlé doručení naprosto klíčové. Je proto naprosto super, že je Apple schopen chyby opravovat prakticky okamžitě po dokončení opravného patche.
Ekosystém
Provázanost zařízení od Applu je bezkonkurenční a funguje naprosto skvěle. Byl jsem překvapen již provázaností iPadu 2 s iPhonem 5S, což je již opravdu nějaká doba. Apple se na svůj ekosystém opravdu soustředí a upřímně – nebýt ekosystému, tak bych i přemýšlel nad konkurenčními alternativami. U konkurence sice podobných funkcí můžete dosáhnout také, ale většinou se jedná o řešení třetích stran. V případě Applu toto funguje automaticky. Pokud tedy vlastníte produkt například z řady Mac nebo nějaký iPad, tak se můžete těšit na telefonování či odpovídání na SMS pohodlně přes váš počítač nebo tablet. Samozřejmá je i automatická synchronizace kontaktů, kalendáře, fotek či e-mailů. Vše funguje hladce a automatizovaně.
Služby iMessage a FaceTime
Byť se to již málem nezdá, komunikace je jednou z nejdůležitějších funkcí mobilních telefonů. U Androidu se spoléhá stále buď na SMS a telefon, nebo na aplikace třetích stran typu WhatsApp, Messenger a podobně. Apple si pro své uživatele vytvořil vlastní řešení – iMessage integrovanou do aplikace Zprávy a pro audio a video hovory FaceTime. Obě služby fungují jen mezi zařízeními Apple. Nově se teď mohou k hovorům přes FaceTime připojit i zařízení, která nejsou od Applu. FaceTime a iMessage nabízí kromě velmi silného zabezpečení i vysokou spolehlivost, přívětivost a širokou využitelnost. Již jsem to zmiňoval v minulé sérii, kde jsem psal o tricích a tipech. V případě iMessage si totiž lze posílat třeba fotky, videa či jiné soubory, ale třeba i přes ni hrát hry. Co se pak týče FaceTime, jsou hovory přes něj z hlediska zvuku i videa vysoce kvalitní. A to jak v případě, že voláte ve dvou, tak i ve skupině. Svou komunikaci můžete navíc oživit pomocí nejrůznějších animovaných vychytávek přímo od Applu ve formě Memoji či Animoji, potažmo celou řadou samolepek. Ve zkratce se tedy jedná o vynikající komunikační řešení, jehož alternativa pro Android zatím chybí.
Minimum nebezpečných aplikací v App Store
Dalším nesporným kladem systému iOS je bezpečnost jeho obchodu s aplikacemi App Store. Ten si Apple striktně střeží skrze celou řadu bezpečnostních a ověřovacích mechanismů mířených na vývojáře aplikací, které mají za cíl jediné – odhalit potenciální nebezpečí. Ať už se bavíme o podvodných aplikacích, vyloženě nekvalitních či nefunkčních kouscích, aplikacích ohrožujících bezpečnost uživatelů nebo různých formách virů, nic takového zpravidla do App Store přes jeho striktní síto neproklouzne. Jediná „nevýhoda“ je tedy pro malé vývojáře, kteří by chtěli se svou aplikací na App Storu prorazit, zatímco Apple je do svého obchodu ani nepustí. Ano, čas od času Applu přeci jen nějaká nebezpečná aplikace propadne, ale její život v App Store je zpravidla jepičí. Apple je ihned po zpětném prověření maže. Při stahování aplikací z App Storu tedy není třeba mít obavy o bezpečnost.
Takřka nulové riziko zavirování
Se striktními pravidly App Store úzce souvisí i takřka nulové riziko chytit na iOS virus. To se také odráží od jejich uzavřené filozofie oproti Androidu. Virus na iOS totiž z aplikace získat nelze, jak díky zabezpečení App Store, tak i díky následnému sandboxovému fungování aplikací v iOS. Sandbox lze zjednodušeně řečeno popsat jako místnost oddělenou od všech okolních aplikací a zákoutí systému, ve které aplikace po spuštění běží. Jinak řečeno, je to také důvod, proč na Androidu nikdy nemáte dost místa. Uživatel se nemusí bát toho, že by aplikace začala po svém startu „prolézat“ nekontrolovaně telefon, jelikož to díky „sandboxu“ není možné. Ptáte-li se pak na to, zda není možné virus chytit přes prohlížeč Safari, odpověď je stejná – prakticky nikoliv. I Safari je extrémně zabezpečeno a navíc sandboxové, obavy tedy nejsou na místě. Díky tomu nemusíte na iOS instalovat žádné antivirové aplikace, protože jsou na něm prakticky k ničemu.
Minimální zpomalování telefonu v čase
Zatímco mnoho majitelů telefonů s Androidem naráží postupem času na čím dál více „zasekaný“ telefon, u iOS se toho bát nemusíte. Zpomalování systému v souvislosti se stárnutím iPhonu je takřka nezaznamenatelné, a to i v případě, že je telefon zaplněn daty. Rozhodně se tedy nemusíte bát toho, že se vám začne iOS v iPhone po pár letech aktivního používání sekat a budete jej kvůli tomu muset vyměnit. Nutno přitom podotknout, že proti sekání bojuje i samotný Apple řadou softwarových i hardwarových funkcí. Jedná se například o správu energie iPhonu. Ta může telefon v případě blížícího se selhání baterie mírně zpomalit s tím, že uživatele upozorní na nutnost její výměny. Jakmile je baterie vyměněna, telefon začne fungovat jako předtím.
Extrémní důraz na bezpečnost uživatelských dat
Jako poslední důvod zde mám jeden v poslední době nejdiskutovanější. Jestli je něčím Apple dlouhodobě proslulý, je to důraz na ochranu osobních dat uživatelů. Ty chrání nekonečným množstvím nejrůznějších mechanismů. Navíc je neustále vylepšuje a úroveň ochrany uživatelských dat proto posouvá na čím dál vyšší úroveň. Ne, že by si Android na ochraně uživatelských dat nezakládal, ale na Apple v tomto směru zkrátka nemá. Ať už se bavíme o šifrování téměř všeho nebo snaze eliminovat veškeré sledování uživatelů na internetu a v aplikacích. Ne nadarmo jsou ostatně produkty Apple označovány za ty nejbezpečnější z hlediska hardwaru i softwaru.
Debata o tom který operační systém je vlastně lepší je tu už od samého počátku Androidu. Každopádně je potřeba se dívat na operační systém asi tak jako na výběr auta. Každý potřebujeme něco jiného a ne každý využijeme výhody jednoho či druhého.
U operačních systémů je to ale znatelně jednodušší. Windows Phone už zanikl a poslední dvě možnosti na trhu jsou dnes Android od Googlu a iOS od Applu.
Tak který je lepší.
Android přišel později než iOS (dříve iPhone OS) a to 23. září 2008, něco málo přes rok po iOS.
Protože je Android Open Source operační systém, může ho skinovat a používat jakákoliv společnost a to je pro Android výhoda v nevýhodě. Jsou tisíce a tisíce modelů s různýmy velikostmi displeje, procesory, kamerami atd.
Určitě jste někdy přemýšleli nad tím proč třeba Instagram Stories vypadají na Androidu podstatně hůř než na iOS. To je právě optimalizací, kterou nemůže Android tak jednoduše nabídnout. Nejedná se jen o Instagram. ale spousty aplikací, které dostavají na iOS třeba dříve updaty nebo jsou daleko lépe optimalizované.
Apple má s iOS oproti Androidu obrovskou výhodu a to právě že ovládají jak hardware i software. Apple také vydává pouze telefony ve vyšší cenové kategorii, nebo také ve vyšší střední třídě v případě iPhonu SE 2020. To znamená že iOS a iPhone jdou ruku v ruce a všechny funkce jsou integrované tak jak by měly být.
Fanouškovská základna
Toto je největší síla Applu. Většina funkcí iOS funguje jak má jako právě třeba iMessage, Facetime, AirDrop, AirPlay atd. To znamená, že když používáte iPhone, Macbook, Apple Watch nebo AirPods jste vlastně uzavřeni v ohraničené zahradě, kde vše funguje tak jak má. Oproti Androidu, který je open source. Můžete si systém prakticky upravit dle svého přání, někdy i na úkor bezpečnosti.
Apple tohle dobře ví a proto dlouho nešlo ani říct Siri aby pustila skladbu ze Spotify.
Apple je také proslulý používáním vlastních portů. iPhone od samého začátku používa vlastní port, dřívě 30 pin do roku 2012 a poté Lightning až do dnes. To znamená že pokud si nekoupíte originální lightning kabel, nebo lightning kabel s certifikací MFI (Made For iPhone), kabel vám vůbec nebude fungovat nebo hodně rychle přestane.
Ceny originálního příslušenství jsou také znatelně vyšší než u příslušenství k Androidum.
Závěrem stačí dodat
iOS na iPhone a Android ostatních zařízeních jsou dva různé produkty/sw pro dvě různé skupiny lidí. Nedá se definitivně říct, že jeden je lepší než druhý a odvíjí se to pouze od osobní preference.
I přes chyby co iOS má preferuji tento operační systém. Jednoduchost, bezpečnost a spolehlivost jsou pro mě důležitější prvky než volný OS, možnost změny vzhledu OS a nižší cena.
iOS je operační systém, který je doslova utkán z naprostých omezeních, co se týká uživatelsky dostupných úprav. Uživatelé iPhonů nemohou udělat polovinu toho, co je v systému Android v běžné praxi povoleno. Pokud ale vývojářské a hloubkové přizpůsobení systému není snem jablíčkářů, pak by jistě ocenili možnost stahovat si aplikace nejen z obchodu App Store. O tento krok se zajímají nejen uživatelé, ale také samotní vývojáři, kteří dokonce žádají povolení Applu ke stažení softwaru mimo oficiální obchod s aplikacemi soudní cestou. Kalifornský gigant ale daleko lépe chápe tuto situaci a je přesvědčen, proč to není úplně možné aplikovat pro veřejnost.
Jak víte, právě teď v Evropě probíhá proces proti společnosti Apple v případě monopolizace trhu s mobilními aplikacemi pro iOS. Evropští úředníci se snaží zjistit, zda má cupertinská společnost právo přinutit uživatele stahovat software pouze z jejich obchodu App Store. Ale protože řízení nemůže být jednostranné, Apple se také mohl zúčastnit a dokonce mu bylo dovoleno předložit argumenty na jeho obranu. Představitelé neváhali využít této příležitosti a ve všech barvách oznámili, proč byste v žádném případě neměli stahovat aplikace na iOS zvenčí, tedy z jiných zdrojů.
V případě, že bude společnost Apple nucena povolit sekundární způsob instalace aplikací, pak budou všichni uživatelé vážně ohroženi malwarem. Přesně tak uvedl k obhájení tiskový mluvčí. Navzdory skutečnosti, že na iOS je v zásadě o mnohem méně virů než na Android, je logické předpokládat, že téměř úplná absence maligního softwaru je zajištěná právě díky určitému omezení možností mobilního systému. Jednoduše řečeno, viry pro iPhone jsou minimální právě kvůli přísné politice technologického giganta a dalším prvkem je detailní kontrola veškerého softwaru, který se v App Store objeví.
Pokud to tedy shrneme, umožnit uživatelům vybrat si, kde si mají stahovat aplikace na svůj iPhone, zda v App Store, nebo mimo něj, je z bezpečnostních důvodů nemožné, říkají představitelé Applu.
To může podkopat zabezpečení celého systému jako celku, protože pak už vývojáři mohou připravit uživatele o volbu tím, že odmítnou umisťovat aplikace do oficiálního adresáře. Výsledkem je, že i ti, kteří se postaví proti sideloadingu, budou nuceni stáhnout si software odjinud, než oficiální cestou, čímž se vystaví rizikům, se kterými původně nesouhlasili.
O případech podvodů, kterých v souvislosti s povolením stahování aplikací zvenčí zaručeně přibude, asi není třeba říkat. Pokud Apple tento mechanismus implementuje, je zaručeno, že jej útočníci začnou používat. Nebude pro ně těžké vytvořit phishingovou stránku, která napodobuje design App Store , což jim umožní oklamat i ty, kteří si zásadně chtějí stahovat aplikace z oficiálního obchodu. Ale nebudou mít příležitost pochopit, zda je App Store skutečný nebo falešný, protože mechanismus bočního načítání nebude deaktivován.
Celkově s rozhodnutím a vysvětlením Applu souhlasíme, nicméně zdá se nám, že se rival snaží nahradit všechny koncepty. Ostatně, povolit sideloading je zcela volitelné. Za prvé proto, že to může být opravdu nebezpečné, a za druhé proto, že je možné vypracovat systém pokynů pro vytváření ověřených obchodů s aplikacemi, jak se to dělá v systému Android. Ostatně nikoho by nikdy nenapadlo pochybovat o zabezpečení Amazon Appstore nebo Huawei AppGallery. Apple by se tedy musel zapojit a navrhnout takový scénář - ještě dříve, než k tomu bude oficiálně nucen státními orgány na pokyn soudního příkazu.